Při pěstování manga v domácích podmínkách si musíme nejprve uvědomit, že se jedná o běh na velice dlouhou trať. Mangovník se u nás pěstuje spíše jako okrasná rostlina, ale přesto sklidit šťavnatý plod není zcela vyloučeno. Musíme se však obrnit trpělivostí, neboť první plody tohoto stromu se podaří vypěstovat až zhruba po 7 letech. Pokud se chceme při pěstování manga přiblížit co nejvíce jeho přirozeným podmínkám, měli bychom mangovník zasadit do skleníku. To by pak šance na vypěstování plodů razantně vzrostla. Nicméně ani při těchto podmínkách nemůžeme čekat plody, na které jsme zvyklí z našich obchodů. Většina z nás se tedy bohatě spokojí s mangovníkem jako okrasnou rostlinou, která vizuálně zkrášlí naše domovy.
Příprava pecky manga
Ve chvíli, kdy se s klidným srdcem smíříme s faktem, že nás mangovník nebude plodit šťavnaté plody, můžeme se pustit do sázení. Celá akce začíná správnou přípravou pecky manga, které jsme si přinesli z obchodu. Pokud chceme předejít případnému zklamání, že rostlina nevzejde hned při prvním pokusu z jednoho semene, je dobré zasadit více semen.
Semeno by mělo pocházet z pecky opravdu zralého plodu. Zralost můžeme poznat již na první pohled, neboť takové mango má žlutočervenou slupku. Druhým faktorem, jak zjistit, že je pecka vhodná k pěstování, je výběr měkčího plodu, což zjistíme pohmatem. Jestliže zkusíme zasadit semínko z nepříliš zralého plodu, náš experiment nevyjde, neboť semeno není dostatečné vyzrálé pro pěstování. Také si musíme dát pozor na uskladnění manga. Ovoce, které strávilo nějakou dobu v chladničce, není opět vhodné. Semeno, které projde mrazem, nevyklíčí.
Ve chvíli, kdy najdeme vhodného kandidáta pro pěstování, zbavíme pecku dužiny a pečlivě ji omyjeme. Je důležité, aby na pecce nezůstaly sebemenší zbytky dužiny, neboť by mohlo dojít k nechtěnému plesnivění. Pecku tedy umyjeme pod tekoucí vodou a zbavenou i posledních částeček dužiny ji necháme 1 až 2 dny uschnout na vzduchu při pokojové teplotě. Následně pak opatrně vyjmeme semínko z pecky manga. Pokud nechceme trávit čas čekáním, můžeme očištěnou pecku namočit zhruba na 2 hodiny do vody. Pecka nabobtná a změkne. Poté lze semínko opatrně vyjmout. Vzhledem k tomu, že k oddělování jádra používáme nůž, musíme si dávat veliký pozor, abychom semeno nepoškodili.
Mango se dá pěstovat 3 různými způsoby
1. Pěstování manga v papírové utěrce
Semeno, které jsme získali z pecky a řádně jej osušili, musíme nyní vložit do vlhké papírové utěrky. Pozor si však dejme, aby utěrka nebyla příliš mokrá. Semínko zabalené do utěrky vložíme do igelitového sáčku či jiné uzavíratelné dózy, do které však musíme udělat potřebné průduchy. Je důležité, aby mohla utěrka dýchat a zbytečně se nezapařila. Nádobu s připraveným semínkem na vyklíčení postavíme na teplé místo a utěrku udržujeme neustále vlhkou. Občas semeno zkontrolujeme, zda nevykazuje známky klíčení. Ve chvíli, kdy se objeví výhonek a kořen, semínko zasadíme.
2. Pěstování manga přímo v půdě
Jedná se o velice úspornou metodu, co se týká potřebné údržby. Po počáteční výsadbě totiž nemusíme s rostlinou vůbec nic dělat, dokud její kořeny neprorostou květináčem. Pak je nutné rostlinu přesadit. Připravíme si tedy květináč a naplníme jej půdou. Očištěné semínko zatlačíme do půdy tak, aby leželo na boku a jeho vrchní část částečně vykukovala z hlíny ven. Květináč umístíme na stinné, ale teplé místo. Zhruba po 2 až 3 měsících uvidíme první známky klíčení. Po celou dobu, kdy je semínko vloženo do květináče, udržujeme půdu vlhkou, ale nikoliv příliš mokrou. Taková zemina by vedla k nechtěné hnilobě. Ke zvlhčení můžeme použít rozprašovač na vodu. Jakmile zpozorujeme první známky klíčení, přesuneme květináč s rostlinou na slunné místo, kde ji necháme spokojeně růst.
3. Pěstování manga ve vodě
Pokud patříme mezi jedince, kteří velice často zapomínají na své rostliny a nedokážou kontrolovat správnou vlhkost papírové utěrky či půdy, můžeme zkusit pěstovat mango ve sklenici s vodou. Jedná se o naprosto totožný postup, jako u pěstování avokáda. Očištěné semínko zhruba v jeho polovině propíchneme 2 párátky proti sobě, pod úhlem zhruba 45° směrem vzhůru. Vezmeme si sklenici a naplníme ji vodou. Mango ponoříme do odstáté vody tak, že spodní část semene je ponořená ve vodě a vrchní část drží párátka nad vodní hladinou. Je dobré vodu ve sklenici 1 týdně měnit, aby nedocházelo k množení nežádoucích bakterií. Během několika týdnů bychom měli pozorovat první známky klíčení. Semínko však ponecháme ve sklenici s vodou až do té doby, než rostlina vytvoří první 2 sady lístečků. Jakmile má naše rostlinka druhou sadu lístků, vložíme ji do substrát, aby bylo celé semínko kompletně pod zemí.
Péče o mangovník
Mangovník je tropická rostlina, která se dožívá až několika desítek let. Musíme se však o ni dobře starat. Rostlina potřebuje dostatek světla, proto ji umístíme na slunné místo v bytě, orientované na jih. Tato orientace dodává mangovníku dostatečné množství přímého slunečního záření během každého dne. Během letních měsíců můžeme květináč s rostlinou přesunout z bytu na balkón či terasu. Mangovník je po celou dobu svého života velice náchylný na teplo. V letních měsících je pro něj vhodné prostředí s teplotou od 24 °C do 27 °C, během zimních měsíců pak 17 °C – 24 °C.
Mangovník potřebuje vlhkost vzduchu ideálně v rozmezí mezi 50 % – 60 %. V případě, kdy vlhkost v bytě nedosahuje takových hodnot, bude nám mangovník osychat. Půda by měla být neustále mírně vlhká, nikoliv mokrá. V teplých měsících proto zaléváme rostlinu několikrát týdně a v období vegetačního klidu omezíme zálivku a zaléváme jednou za 2 týdny. Po půl roce života rostlinky můžeme začít s postupným přihnojováním. Hnojivo přidáváme do zálivky. Koncem léta však hnojení postupně omezujeme a opět se k němu vrátíme zhruba na konci února. Po 1 až 2 letech mangovník poprvé přesadíme. Použijeme květináč větší maximálně o 2 až 4 cm. Pokud bychom přesadili rostlinu do mnohem většího květináče, prokořenění rostliny by se prodloužilo a rostlina by začala ve svém růstu stagnovat. Pokud se rozhodneme pro tvarování rostliny, provádíme řez buď koncem zimy, nebo začátkem jara.
Po celou dobu pěstování pomáháme rostlině v regulaci růstu listů. U mladé rostlinky odštípáváme listy. Podporujeme tím zhoustnutí koruny mangovníku. U starší rostliny pak odstraňujeme nemocné, mrtvé i zapletené větvičky, které následně brání nedostatečné cirkulaci vzduchu a prostupu světla.
Vhodný substrát
Pro mangovník je dobré použít kokosový substrát, který výborně zadržuje vláhu, není zásaditý ani kyselý a navíc neobsahuje vápník, jenž není pro tuto rostlinu vhodný.
Jaké nemoci a škůdci hrozí mangovníku
Pokud nám mangovník začne opadávat, signalizuje přílišnou zálivku. Ve chvíli, kdy máme doma příliš suchý vzduch, objeví se na listech hnědé konečky. Nesmíme si však splést tyto hnědé konce listů s hnědými fleky a jejich následné zblednutí. V takovém případě se jedná o napadení sviluškami. Dalšími nevhodnými parazity jsou např. mšice, kvůli kterým se deformují listy, smutnice, jež neomaleně likvidují kořeny mladých rostlinek, nebo múčnatka. Kromě škůdců mohou naši rostlinku napadnout i nejrůznější choroby. Jedná se např. o antraknózu, která způsobuje černé flíčky na stonku, postupné kompletní zčernání a následně i odpadnutí celé rostlinky. Mango může napadnout i bakterióza, což se projevuje tmavými skvrnami na listech rostliny.
